Co dělí úspěšné studenty od neúspěšných?

Co dělí úspěšné studenty od neúspěšných?

Zodpovědnost. Sebedisciplína. Plánování.
To jsou klíčová slova.

Pokud se úspěšnému studentovi něco nepodaří, nehledá vinu u jiných. Nehledá viníky za svůj dílčí neúspěch ve svém okolí.
Naopak se zeptá sám sebe, co udělal pro dosavadní výsledek.
Co může zlepšit, pokud výsledek nebyl uspokojivý? Jak to udělá příště?
Začne plánovat.

Kdo se vymlouvá na ostatní, ten je málokdy schopný najít řešení situace, ve které se ocitnul.

Pochopitelně, nikdo není zodpovědný za všechno, co se mu přihodí.
Ale jen ty sám jsi zodpovědný za svoje chování, za svoje činy, za svoje postoje. Za to, co uděláš příště.
Tuto zodpovědnost bere úspěšný student do vlastních rukou.

Chceš mít kontrolu nad svými výsledky? Vezmi odpovědnost za všechno, co děláš (i za to, co neděláš) do svých vlastních rukou.

Něco se ti nepovedlo? Co uděláš dál? Jak to uděláš? …

Představ si, jaké to bude, když budeš zkoušky snadněji zvládat a s lepšími výsledky? Když třeba nebudeš muset opakovat zkoušky?

Posloucháš rady od někoho, kdo sotva prolézá? Nebo tě zajímají rady od někoho, kdo prošel vysokou školou téměř se samými jedničkami?

Co se naučíš od toho, kdo sotva prolézá?

Co se můžeš naučit od někoho, kdo hravě vystudoval vysokou školu s červeným diplomem?

 

Vědět nestačí.

Je potřeba konat.

Pokud jen víš, co máš dělat, ale neděláš to, výsledky nebudeš mít.

Pokud víš, co máš dělat a děláš to, budeš mít výsledky.

 

Rád bych se s vámi podělil o zkušenosti se studenty z Anglie.

Téma žhavé pro začátek nového akademického roku.

Několik roků pozoruji, že někteří studenti z Anglie jsou chytří, ale na konci semestru mají problém získat zápočet a v prvním ročníku končí.

Letos jsem druhým rokem dělal přijímací zkoušky v zahraničí – nábor nových studentů.

Zaujala mě Anglie, konkrétně Londýn.
Studenti jedné agentury, která připravuje studenty na přijímačky, pravidelně doslova excelují.
Proč tedy někteří z těchto studentů selhávají v prvním ročníku?
Bavil jsem se s majiteli agentury o tom, jak studenty připravují.
Každý druhý den studentům telefonují a ptají se jich, co se naučili, jaké udělali pokroky, zadávají jim další úkoly, atd.
Z 10 studentů udělalo přijímačky 9. Neuvěřitelný výsledek.

Proč tedy potom někteří studenti selžou v prvním ročníku?

Chybí jim sebedisciplína, aby dál pokračovali. Neumí úkolovat sami sebe.

Neumí si udělat plán, jak zvládnout semestr a jak zvládnout zkouškové období – co by měli zvládnout a kdy by to měli zvládnout.

Někteří z nich se najednou chovají, jako kdyby přijeli do Olomouce na prázdniny placené rodiči. Chodí sice do školy, ale nepřipravují se, neučí se. Nějak se protlučou semestrem a ve zkouškovém období zjistí, že zkoušky jim zadarmo nikdo nedá. Jejich plán se najednou sype jak domeček z karet.

To mně potvrdilo i několik studentů z Anglie. Sami nechápou, jak se někteří jejich spolužáci chovají. Říkají, že někteří jejich spolužáci se u nás chovají jako na jednom velkém večírku. Večírky jsou fajn. Odreaguješ se s kamarády. I to je potřeba. Ale pokud máš jen tento program (chodit na večírky), tak daleko na vysoké škole nedojdeš.

Zajímavě mně taky popsal rozdíly mezi anglickým a naším školstvím jeden student, Čechoangličan. Anglický vzdělávací systém naservíruje studentům všechno na stříbrném podnosu. Jsou zvyklí dostat všechno až pod nos. Studenti v Anglii potom udělají přijímačky, přijdou na školu k nám a najednou je to pro ně šok. Větší šok než pro české (slovenské) studenty. Najednou jim tu nikdo nic neservíruje na stříbrném podnosu. Musí se starat sami o sebe. Mají zodpovědnost sami za sebe. Oni sice ví, co by měli dělat, ale nedělají to. Nepřevzali zodpovědnost za své vlastní studium.

Vědět nestačí.

Chceš výsledky? Musíš taky něco dělat. Něco, co tě k těm výsledkům přivede.

 

Napište mně dolů do komentářů, kam patříte vy. Mezi kterou skupinu studentů byste se zařadili?

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.